Tak mám pro vás první historku.
Je to historka, co se mi stala asi dva měsíce zpátky.
Byl pátek, krásný slunečný den. A byl to den, kdy si u mě jedna paní objednala 100 ks věnečků. Byl to zrovna den, kdy byly volby a my měli ve škole zkrácené vyučování. Tak jsem si řekla, že je to bezva příležitost pro to, upéct ty věnečky. Jenže problém nastal tehdy, když byla doma babička (jinak přezdívaná bybička). Byla u nás ten den. A jak zajisté víte, máme doma dvě neposedné a zvědavé kočičky. Říkala jsem bybičce: „Babi, pohlídej prosím kočky, potřebuju si na chvilku odpočinout. Hlídej je, aby nešly na věnečky.“ Babička odkývla a já šla odpočívat. Po chvilce se rozletěly mé dveře od pokoje, kdy bybička zakřičela:“ Mííííšooo! Kočky ti jdou na věnečkyyy!“ Tak jsem přiběhla do kuchyně, kde jsem málem omdlela. Polovina věnečků byla na maděru. Úplně na placku. Začala jsem brečet, křičet a všechno, protože mi věnečky daly neskutečnou práci + bylo pozdě večer a druhý den byl den předání. Takže jsem o půl jedenácté dělala druhou várku věnečků. Vše bylo naštěstí dělané na sobotu, takže jsem nikam nespěchala. Ale měla jsem co dělat.
Napsat komentář